Roční monitorovací období funkčnosti podzemní stěny, která měla podle česko-polské dohody zaručit, že nebude odtékat podzemní voda z českého území do polského dolu Turów, skončí už 30. června. Vyhodnocení sesbíraných dat z období od června 2022 do června 2023 bude mít rozhodující vliv na další kroky české vlády. Podle iniciativy Společně pro vodu však hrozí, že bude vláda vycházet jen z údajů, které nejsou vypovídající.

Pro dopady na české podzemní vody totiž podle odborníků není podstatné, co se děje ve vrtech u podzemní stěny na polském území, ale jak ubývá nebo přibývá voda ve vrtu v obci Uhelná. Ministerstvo životního prostředí přesto opakovaně uvádí, že na těchto informacích nezáleží, jak vyplývá i z poslední zveřejněné zprávy České geologické služby. Veřejně prospěšné organizace proto vyzývají ministerstvo ke zveřejnění všech aktuálních dat z ročního měření do 15. července 2023.

Dohoda, kterou uzavřela česká a polská vláda 3. února 2022, stanovila roční monitorovací období podzemní stěny, která má fungovat především jako preventivní opatření proti dalšímu klesání české podzemní vody v blízkosti dolu Turów. Pokud má tuto funkci naplňovat, je nutné, aby součástí vyhodnocení bylo právě posouzení dopadů na podzemní vodu. Zásadní je tedy zjistit, zda její hladina stále klesá.

V souvislosti s měřením mluví české Ministerstvo životního prostředí i Česká geologická služba zejména o čtyřech monitorovacích vrtech. Ty jsou umístěny hned vedle stěny a ukazují, jaká je hladina vody těsně u ní. Vzhledem k tomu, že samotná podzemní stěna byla vybudována v Polsku vedle dolu Turów, tedy celé tři kilometry od obce Uhelná, jsou pro české obce tyto vrty podle expertů nepodstatné.

„Z dosavadních měření poskytnutých Ministerstvem životního prostředí a Českou geologickou službou je zřejmé, že trend ve vývoji hladiny podzemních vod pozorovaný na vrtech situovaných na nátokové (jihozápadní) straně těsnící stěny se liší od vývoje hladiny ve vrtech na českém území. Předložená dokumentace vývoje hladiny na polském území je pro adekvátní zhodnocení funkce těsnící stěny nedostatečná - dostupný je jen vývoj hladiny z vrtů v těsné blízkosti stěny, a to při nízké četnosti měření. Dostupné údaje o vývoji hladiny podzemních vod ve vrtech v okolí obce Uhelná na uspokojivou funkci dokončené těsnící stěny neukazují,” říká hydrogeolog Adam Říčka z Masarykovy univerzity.

„Je velmi nešťastné, že v uzavřené dohodě jsou vrty vedle podzemní stěny uváděné jako rozhodující pro určení její funkčnosti. Je naprosto stěžejní rozlišovat mezi funkčností podzemní stěny, jak je popsaná v Dohodě, a skutečnou funkčností preventivního opatření vzhledem k ochraně české podzemní vody. Zdá se to možná jako slovíčkaření, ale rozdíl je obrovský, protože zakrývá velkou ekologickou újmu na českém životním prostředí,” komentuje Petra Kalenská, právnička expertní skupiny Frank Bold, která se tématem dlouhodobě zabývá.

V pátek 30. června 2023 musí Ministerstvo životního prostředí ověřit stav vody ve všech vrtech, tedy i ve vrtu v Uhelné. Současně se musí zabývat také tím, jestli stěna skutečně brání hrozící ekologické újmě, nikoli jen její propustností. Stěžejní je přitom otázka, zda voda na českém území přestala klesat. Pokud k poklesu bude nadále docházet, nebo voda ve vrtu Uhelná již zcela dojde, pak je zřejmé, že podzemní stěna českou vodu nechrání.

„O stavu hladiny v našem jímacím vrtu všichni mlčí nebo nám dokonce informaci odmítají sdělit i na přímý dotaz. Polsko propagací těsnící clony úspěšně odvedlo pozornost od pravé podstaty problému a máme silný dojem, že české úřady jednají spíše v zájmu těžební společnosti PGE než v zájmu České republiky a našeho životního prostředí,” hodnotí současnou situaci Milan Starec, zástupce Sousedského spolku Uhelná.

Podle iniciativy Společně pro vodu nyní MŽP musí:

● zveřejnit informace o podzemní vodě v blízkosti dolu Turów. Jedná se o množství vody, které zbývá ve vrtu v Uhelné, ale zejména o informace předané na základě článku 2 odst. 5 dohody;

● otevřít jednání s polskou stranou a požadovat prodloužení stěny či omezení těžby na základě úbytku vody na českém území, zejména ve vrtu v Uhelné;

● požadovat po polské straně, aby rozhodnutí EIA skutečně odpovídalo vlivům dolu na české území, tzn. vytvořit aktuální hydrogeologický model a dle něho navrhnout preventivní a nápravná opatření omezující ekologickou újmu v podobě odtečení české podzemní vody;

● pokud by polská strana odmítla spolupracovat, může se český stát obrátit na Evropskou komisi a požadovat dodržování evropských předpisů u Soudního dvora EU.

Podle zástupců Společně pro vodu musí MŽP oznámit Evropské komisi, že na území ČR došlo k ekologické újmě, která má původ v Polsku dle § 15 odst. 4 zákona č. 167/2008Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Iniciativa dále požaduje okamžité zveřejnění informací, které má MŽP k dispozici už od uzavření dohody a také o podrobné informace o stavu podzemní vody z ročního monitorovacího období funkčnosti stěny a o publikaci těchto dat nejpozději do 15. července.